NACHÁZENÍ JASNOSTI

Rekonektivní Centrum jsme otevřeli v březnu 2016. Sdíleli jsme společný prostor v Hybernské ulici na Praze 1 a postupně jsme rozjížděli i společné aktivity.

Zásadní změnou pro mě byla možnost sdílet svoje postřehy. Do té doby jsem byla na pozorování procesu, který se při léčení děje, sama. Nyní jsme své poznatky mohli společně konzultovat. Další změnou, která se mě dotkla, bylo navýšení ceny, kterou jsme sjednotili. Poskočila nahoru a já se s tím musela srovnat. Začala jsem si v sobě více řešit pojmy cena &hodnota nebo rovnováha v přijímání &dávání.

Všimla jsem si, že ten, kdo měl cenu do té doby vyšší, vidí větší hodnotu a přínos své práce. Začala jsem přehodnocovat svůj původní rámec vnímání a začala prozkoumávat obraz širší. Dřívější pohled na léčení jako způsob "prosvětlení" a "prolehčení" těla a pole člověka, se začal rozšiřovat o aspekt "vědomí a společného pole". Musela jsem se ponořit ještě hlouběji do sebe, abych našla odpovědi na moje nově vzniklé otázky.

Zároveň se rozběhly společné aktivity. Vystavovali jsme na festivalu Evolution, vyměňovali si léčení mezi sebou, pořádali akce v Centru, konaly se semináře s Ericem Pearlem. Moje tělo začalo pomalu povolovat a navracel se do něj více život. Jak člověk byl součástí širšího pole, začaly více probleskovat střípky pochopení. Stále více jsem vnímala propojenost našeho těla s okolním prostorem a jeho načítání přes naše energetické dráhy. Zároveň jsem přestávala bojovat sama se sebou a i propojenost mezi lidmi začala být zřetelnější. Ledový krunýř ochrnutí jakoby pomalinku povoloval a úměrně tomu jsem zase vnímala o kousek širší svět. Život se začal odvíjet v souladu s něčím vyšším. Věci a události do sebe opět zapadaly. Jakobych jela na nové vlně, která jak postupuje, sama si pro sebe vytváří prostor. Ale chtělo to opravdu hluboký ponor do sebe. A čas Corony tuto vlnu posílil a umocnil. Jako lidé jsme byli hodně roztříštěni a během situace, která nás zastavila a zpomalila, jsme se společně začali slaďovat uvnitř. Navenek to ještě často není vidět, ale uvnitř už to začíná fungovat. Máme společný cíl... najít světlo v tmách a vrátit se k lepšímu životu. Vrátit se na své místo domů v sobě. 

V březnu 2023 se původní Rekonektivní Centrum po sedmi letech uzavřelo. Za dobu jeho fungování jsem si uchopila ještě pevnější kvalitu toho, co nesu. Přišel čas to opět uvést do života. Začala nová etapa, kde je člověk už více sám za sebe. S koncem původního Rekonektivního Centra jsem začala vidět před očima nový obrázek. Byla to trojúhelníková síť, která se postupně rozsvěcela. Prozkoumávám si nyní nový svět a nepřestávám být doma sama v sobě. Tak, jak mně znělo při mém prvním Rekonektivním léčení... "Jsem doma." Uvidíme, co tato nová etapa všechno přinese.                         

 Jsem doma!